Říjen 2009

Hra na honěnou

30. října 2009 v 22:41 Fotogalerie

Tak jako každý koník si ráda hraji. Ve stádě dovádím se Seidjijan a s Háčkem, ale nejraději se honím s paničkou. Největší honění je vždy, když přijedou naše fotografky a já mám možnost se předvádět naplno. A musím říct, že mě to velmi baví. Snad se vám tento fotoseriálek bude líbit.
foto: Eliška Glasserová


Polští arabští koně jsou nejlepší atleti

19. října 2009 v 14:38 Zajímavosti o arabských koních
Veterinář Gianmarco Aragno chová a trénuje dostihové arabské koně na své malé farmě v Piedmontu na francouzsko-italských hranicích. Jeho otec byl také veterinářem a jejich rodina vždy chovala koně. Jako dospělý choval doktor Aragno anglo-arabské koně pro cross-country soutěže. Vždy chtěl arabské koně, ale nevěděl, kde vhodné sehnat. Až pak na začátku osmdesátých let narazil na hřebčín polsko-ruských arabských koní Richarda Pihlstroma v Porte St. Louis ve Francii. jel se tam podívat a koupil si zde svého prvního arabského koně Forala (Algomej x Forda). Dokud nebyly v Itálii zavedeny dostihy arabských koní, jezdil Aragno s Foralem a svým druhým arabem Makaem (Mag x Elisa) na přehlídky. Foral se umístil na třetím místě ve světovém šampionátu v Paříži roku 1983, byl druhý roku 1984 a vyhrál šampionát ve Středomoří v Mentonu. Makao vyhrál národní přehlídku v Marseille, Grossetu a Erbě v osmdesátých letech. Aragno nakonec získal dalšího hřebce - Lazize (Dhaman x Gloria) a osm polských chovných klisen. Byli to arbové, kteří byli schopni jak závodit na dostizích, tak soutěžit na přehlídkách. Jakmile roku 1990 v Itálii vznikly dostihy arabských koní, stal se doktor Aragno vášnivým účastníkem. Makao, vítěz přehlídky, vyhrál dostih Grande Premio v Novi Ligure, byl první v Maceratu a Grossetu, dobře závodil v Sardegně.
Gianmarco Aragno věří, že polští arabové jsou nejlepší atleti díky tomu, že byli v historii šlechtění cíleně pro atletický typ. "I když má některý jedinec malou hlavu a není koněm pro přehlídky, má stále silné tělo, zád, takže je rychlý a ještě má hezký arabský vzhled. Může závodit a může vyhrát.

Koupě koně trvá pět minut...
Hřebec Efor (Palas x Eunead) byl vítězem polského dostihu Figaro, když ho Aragno roku 1995 jako pětiletého koupil. Malý Efor výrazného arabského vzhledu úspěšně závodil po celé Itálii a Švýcarsku. Porazil ho jen sardinský šampion a otec šampionů Ulumu (Veinard al Maury x Geremeas). "Byl jeden z mých nejlepších dostihových koní," říká dr. Aragno. "Byl vždy připraven závodit." V současné době je zasloužilý Efor milovaným jezdeckým koněm Aragnovy dcery.
Jeho součassný nejlepší dostihový koník je devítiletý Achille Valute (Villasalto x Saragosa) sardinského chovu, který se umístil celkem 47x z 56 startů. "Ta nejdůležitější věc, na kterou se při koupi koně zaměřuji je charakter," říká Aragno. "Není.li slušný, nebude dobrý vůbec na nic. Nemůže být užit na turistické ježdění, dostihy ani vytrvalost. Když se mi nějaké zvíře líbí, jdu k němu blíž a podívám se mu do očí. Nikdy mě rozhodnutí o koupi koně netrvá déle jak pět minut. "
Když se vrátíme do osmdesátých let, Aragno byl ve schvalovací komisi ENCI (Italská národní společnost arabských koní) mu navrhla , aby postoupil na uroven A. Nechtěl. V roce 1997 ho jeho přítel , také rozhodčí, pozval , aby s ním jel na pět dní do Bábolny. Aragno nevěděl, že vlastně jede na zkoušky rozhodčích úrovně A. Zkoušky se nakonec účastnil a jako jediný jí udělal! "V Evropě bylo málo dobrých rozhodčí," říká. "Byli tu i tací, kteří ničemu nerozuměli. Jedná se o ty , kteří posuzují typ koně pouze podle hlavy. Existují koně s krásnou hlavou, možná pěkným krkem, ale nemají správnou stavbu těla a mají křivé nohy. Tito koně jsou dobří jen jako "modely". Rozhodčí, kteří udělí koni známku 20 jen proto, že má koník krásnou hlavu, je nejhorší".

Typ koně zahrnuje celého koně
"Typ koně je celkovým obrazem koně," pokračuje. "Když dáte jednoho araba mezi sto ostatních koní, měli byste být schopni z pětseti metrů určit, který je arab. Vidíte styl, jakým se pohybuje, ne pouze jeho hlavu. Může mít rovné čelo a stejně mu můžu dát známku 20 za typ. Jde tu o výraz oka, o jeho uši, pohyb, je to o celém koni. Rád vidím celou kaskádu povrchových žil a široce rozevřené nozdry, když je rozrušen."
Jak vypadá kvalitní pohyb araba? Podle doktora Aragna jsou nejlepší rozhodčí pro pohyb ti, kteří jsou veterináři a zároven jezdci. Koně, kteří zvedají přední nohy velmi vysoko, sklízí u diváků aplaus. Sice se pohybují okázale, ale naprosto neefektivně - zabírají pod nohama malý prostor. Další špatný způsob klusu je když koník přední nohy vystřeluje před sebe. Sice opticky přední nohy prodlouží, ale neohýbá kolena a nepracuje rameny.
Další vlastnosti, na které se Aragno zaměřuje jak u soutěžních, tak svých koní, jsou pěkná šikmá ramena, dlouhá široká zád, široké boky a správně stavěné nohy. Nohy musí být robustní, obzvláště šlachy, které musí vystupovat od kostí, musí být jasně ohraničené a paralelní. Kolena by měla být široká. Kopyta musí být široká a oblá. Krk , důležitý u jezdeckého koně, by měl být dlouhý, do oblouku a dobře nasazen, což nelze bez dobrých ramen a kohoutku. Tvar hlavy je ta poslední věc, na kterou se dívá. jen připouští, že během posledních dvaceti let mají koně na přehlídkách krásnější hlavy než dříve.
Vzhled hlavy nejvíce ovlivní vzdálenost mezi ušima. Oči by měly být velké, ale ne moc vysoko. Nozdry by měly být široké.
Aragno tvrdí, že největší problém arabských koní především v Itálii je fakt, že na nich nikdo nejezdí. Když se totiž narodí koník, který se na přehlídky nehodí, může být ještě ježděn. Může mít výborné vlastnosti pro drezuru, vytrvalost, western pleasure, turistické ježdění zkrátka pro cokoli. Naštěstí začíná čím dál více lidí chápat, že pokud má koník dobrou stavbu těla, může mít veliké využití.
dle zahraničních materiálů L.Sodomková

Lata

12. října 2009 v 12:41 Moji kámoši
Český teplokrevník,tmavá hnědka, narozená 7.3.1993, po otci 194 Diktant I-36 a z plnokrevné matky Labeata po Abad /SU/.
Tuhle drobnější hnědku jsem poznala po svém příchodu do nového domova a zažila jsem s ní mnoho veselých chvilek. Velmi jsem jí obdivovala už proto, že byla slepá na obě oči. Kdyby jste viděli s jakou lehkostí se pohybovala s námi ve stádě. Nebyla konfliktní, ale postupem času už měla ráda svůj klid. S páničkem si velmi rozuměla, perfektně chodila pod sedlem a byla lehce ovladatelná pouze na hlas. Po špatných zkušenostech s lidmi se bála o zadní nohy, zakže při korekturách byl problém jí udělat zadní nohy. V červnu 2008 musela být bohužel utracena díky neštastnému nakopnutí od korana do hlavy, její stav se postupně zhoršoval až byl podle veterináře již neúnosný.
Všicni lidičkové jí oslovovali přezdívkou "Mamuška", na kterou slyšela lépe než vlastním jménem. Byla to slepá královna, která si u mě zasloužila obdiv. Nikdy na ní nezapomenu.

"Mamuška" slunící se ve výběhu. foto: Zuzana Telcová