Kassey maminlou

15. května 2011 v 12:38 |  Můj deníček
Tak jsme se po měsících očekávaní konečně dočkali. 7.4.2011 v 15,45 se Kassey narodil krásnej kluk, hřebeček, kterému bylo vybráno jméno KAVALON. Kassey je skvělou mámou a pokud budete chtít malého Kavalona vidět, můžete nahlednout na na faceboku shagyakassey. Kassey děkujeme za nádherné miminko, které snad půjde ve Tvých šlépějích.

Kassey v zamyšlení

745 O´Bajan II- CZ Radživ

19. ledna 2011 v 20:31 |  Můj deníček
   Tak tenhle fešák se stal partnerem Kassey, takže v dubnu by se měla stát Kassey maminkou. Velmi změnila své chování, je šklebivější a protivnější, vůči cizím by i kousla. Jsme opravdu zvědaví, jaký brouček vyleze z Kassey na svět.Rozhodnutí pro Radživa byl nejen v rodokmenu, ale i ve výkonnosti v drezuře (L) a jeho fantastická povaha a přítulnost. Tak snad to bude mít ji jeho potomek.

Radživ v únoru 2010 v Boučí, foto: archiv DAK
Radživ


Radživ

Kassey + My Fair Lady

12. října 2010 v 12:11
   Je neuvěřitelné jak ten čas utíká. Když člověk probírá starší fotky, tak si to teprve uvědomí. Zde je na fotce My Fair Lady a Kassey mladinké klisničky. Letí a to moc....

foto: Zuzana Telcová
Kassey + My Fair Lady

Potřebujeme dostihy pro chov, ale nechováme kvůli dostihovému sportu

27. srpna 2010 v 17:02 |  Zajímavosti o arabských koních
První dostihy arabů v Polsku odstartovaly už v roce 1927 ve Lvově. To je skoro 15 koňských generací - dost času na to, aby působilo na chov. Ale dostihy se v Polsku nikdy nepovažovaly za jediný cíl chovu. "Potřebujeme dostihy pro chov, ale nechováme kvůli dostihovému sportu," je motto, které znamená, že dostihy jsou považovány za možnost testovat zdraví, vytrvalost a charakter koní a ne vybírat chovná zvířata výlučně na základě jejich úspěchů v dostizích. Proto mají nezřídka nejlepší dostihoví koně jen malý nebo žádný vliv na chov, pokud nemají také další hodnoty, jako například arabský typ.

Několik holých čísel
Dnes může být Polsko považováno za jednu z mála zemí, která má "zdravou" arabskou dostihovou scénu. Podívejme se na pár čísel. Skoro 400 arabských plnokrevníků je v tréninku na závodišti Sluzewiec ve Varšavě, ze kterých asi čtvrtina pochází ze zahraničí. Přibližně 40 trenérů je zde usídleno se 1140 koňmi (včetně anglických plnokrevníků). Pro rok 2001 se počítá s více než 700 dostihy, ze kterých 267 bude pro araby. Peněžní ceny, které se v roce 2001 vyplatí, činí přes 2,2 milionů zlotých, což je ve spojení s tréninkovými náklady třeba vidět zhruba na 1000-1500 zlotých na jednoho koně.

Jen větší dostihy jsou sponzorované firmami, větší část peněžních cen se získává ze sázek, a toho času je Loterijní společnost vlastníkem závodiště ve Varšavě. V květnu 2001 byl založen Polský Jockey club a Polská dostihová organizace a dostihové dráhy (Varšava, Vratislav a Sopot) byly postaveny pod jejich zodpovědnost.

Většina trenérů trénuje anglické a arabské plnokrevníky a mají dlouholeté zkušenosti s oběma rasami. Avšak když se zeptáme, zda je rozdíl mezi arabskými a anglickými plnokrevníky, názory se rozcházejí. Zatímco jedni říkají ano, arab potřebuje víc podpory, aby byl šťastný a vyrovnaný "v hlavě", jiní nevidí žádný rozdíl ve způsobu a metodě, jak je trénovat. "V každém případě," vysvětluje Georg Krieg, který má své koně v tréninku v Polsku, "polští trenéři nezacházejí s koňmi jako se sportovním nářadím, ale mnohem víc jako s individuem a věnují jim víc pozornosti. Početná děvčata je čistí, koně vycházejí ze stáje na vyjížďku a někteří trenéři mají také pastviny nebo výběhy. Pak je tady práce na kolotoči, trénink na dráze a dostihy samotné - vše dohromady pomáhá udržet koně v náladě."

A ještě je zde jedna velká přednost: pořádat všechny dostihy na jedné dráze, jakožto i mít zde většinu koní a trenérů, dělá věc mnohem jednodušší - žádné cestování znamená menší riziko a stres pro koně a méně nákladů pro vlastníka. Velký počet dostihů také dovoluje tyto skupiny rozdělit, což je důležitý nástroj, aby proti sobě mohli nastoupit ti správní koně. To dovoluje také přednější handicapování a nakonec lepší ohodnocení výsledku dostihu. Tímto způsobem koně absolvují skutečnou zkoušku výkonu v pravém smyslu slova a vlastníci na konci sezony vědí, jak mají potenciál svých koní uspořádat.

Zahraniční konkurence
Jak už bylo zmíněno, z dobře organizované polské dostihové scény profituje i mnoho zahraničních vlastníků a posílají sem své koně. Přesto, pravděpodobně na základě všeobecně nízké úrovně peněžních cen a skutečnosti, že dostihový sport arabů je ve Francii podobně dobře organizován, jsou zde koně z Francie vzácností. V raných dobách dostihového sportu arabů (tj. před 2. Světovou válkou) bylo v Polsku několik francouzských koní, ale museli běhat speciální dostihy. "To už dnes není možné," říká Izabella Pavelec-Zawadzka, znalec pro chov arabských koní při polské plemenné knize arabů, "nemůžeme diskriminovat žádného koně na základě jeho původu. Ale nehledě na pár výjimek, jako např. Madjel 1993 a Nedjam Lotois minulý rok, nevidíme jich mnoho."

Na rozdíl od francouzských dostihových arabů se jejich polští příbuzní nechovají výlučně pro rychlost. Proto si mnoho lidí myslí, že jsou francouzským krevním liniím podřízené. Ale mnoho přátel polských arabů by rádo vidělo Francouze běžet tady v Polsku za stejných podmínek, jako polské koně, co přirozeně zahrnuje také trénink a krmení atd. Je skutečností že v posledních letech se polští trenéři stali profesionálnějšími, což se odráží také v tom, že řada dostihových rekordů byla od roku 1995 zlomena, z nich rekord na 2000m byl v loňském roce zlomen dokonce třikrát.

Dalším bodem do diskuze je délka dostihu. "Z tohoto hlediska byly upřednostňovány delší distance, než v minulých letech. Vždycky trváme na tom, aby dostihy nebyly kratší než 1400m, neboˇˇt nechceme následovat vývoj v USA a Velké Británii, kde existují sprinterské dostihy na 1000 a 1200m, protože důležitou vlastností arabů by měla být jejich způsobilost pro dlouhé vzdálenosti. Nicméně musíme se i tady v Polsku zabývat tímto problémem, tak je například Derby jediným dostihem přes 3000m, všechny ostatní dostihy jsou kratší. Důvod pro to je ten, že tyto dlouhé dostihy jsou pro diváky méně napínavé a tudíž i méně atraktivní, protože se pole obvykle roztáhne do daleka a finiš není zrovna napínavý. Ale pro účely chovu preferujeme delší vzdálenosti," vysvětluje Izabella Zawadzka.

Polské státní hřebčíny a polský chovný program vždy sledují politiku testování všech mladých koní na dostihové dráze. Rostoucím počtem soukromých vlastníků se musí nyní udržet také proti těmto koním, jakož i zahraniční konkurenci, co samozřejmě většina zodpovědných pokládá za pozitivní vývoj. Trh pro arabské koně v Polsku v posledních letech pozoruhodně vzrostl a na letošní aukci v srpnu bude nabízeno ještě víc "soukromých" koní než dřív. Přestože dostihové dění v dobách socializmu bylo jednodušší, nikdo nechce otočit kolem času zpět. A jak věci vypadají dnes, bude arabská scéna v Polsku pokračovat na vysoké úrovni, které dosáhla.

Dostihové rekordy arabských koní ve Varšavě/Polsko
(legenda: distance, rok, věk, pohlaví, jméno /původ/, chovatel, trenér, čas)
1400m: 2001; 4, hřebec, Arbat (RUS) (Anchar/Astorga); Chrenovoje; A. Nieora-Čkuaseli; 1:35,8
1600m: 1995; 3, hřebec, Dekor (Fawor/Dekada); S. H. Karlsson; M. Pietriakow; 1:50,0
1700m: 1979; 3, hřebec, Monogram (Melon/Moskwa); SK Kurozweki; J. Krajewski; 2:02,0
1800m: 1947; 3, hřebec, Grand (Kuhailan Abu Urkub/Sagar); R. Sanguszko; S. Michalski; 2:03,0
2000m: 2000; 6, hřebec, Njuschaah (GER) (Santhow/Salinka); R. Dabinski; A. Wojtowicz; 2:19,0
2200m: 1951; 4, hřebec, Alabaster (Bad Afas/Rozeta); SK Nowy Dwor; S. Stefanowski; 2:31,0
2400m: 1966; 4, hřebec, Pien (Sedziwoj/Piewica); SK Janow Podlaski; K. Chomicz; 2:49,0
2600m: 2000; 4, hřebec, Nedjam Lotois (FR) (Octavious/Urrem); G. Barry; J-p: Totain; 2:58,7
2800m: 1963; 6, hřebec, Escamillo (Rozmaryn/Estokada); SK Michalow; A. Puchalski; 3:22,0
3000m: 1995; 4, hřebec, Gepard (Pamir/Giza); SK Michalow; M. Stawski; 3:31,5
3200m: 1949; 5, hřebec, Grand (Kuhailan Abu Urkub/Sagar); R. Sanguszko; S. Michalski; 3:59,0
3600m: 1948; 4, hřebec, Grand (Kuhailan Abu Urkub/Sagar); R. Sanguszko; S. Michalski; 4:21,0

Polský systém skupinových dostihů
Od roku 1927, kdy se v Polsku poprvé uskutečnily dostihy arabů, se používá stejný systém skupinových dostihů.

Tříletí koně začínají v dostihové skupině II. Vítězové této skupiny postoupí do dostihové skupiny I. Vítězové skupiny I postoupí do dostihu "Black Type", nejdřív do kategorie B, potom vítězové postoupí do kategorie A. Existuje možnost dostat se o jednu nebo několik skupin výše, ale vždycky v rámci stejné hmotnosti příslušného koně.

Čtyřletí koně se na začátku sezony rozdělí následovně:
Skupina III pro koně, kteří jako tříletí nevyhráli žádný dostih.
Skupina II pro koně, kteří vyhráli jako tříletí jeden dostih skupiny II
Skupina I pro koně, kteří jako tříletí vyhráli jeden dostih skupiny I nebo jednu "Prix d'Essaie"
Black Type kat. B pro koně, kteří jako tříletí vyhráli jeden dostih kat. B
Black Type kat. A pro koně, kteří jako tříletí vyhráli jeden dostih kat. A

Další rozdělení do skupin se uskutečňuje v červenci (když se vytvoří skupina IV). Když kůň vyhraje handicapovaný dostih, postoupí do vyšší skupiny, kůň, který vyhraje dostih kat. A, zůstává v této skupině. Je možnost běžet v nižší skupině s vyšší váhou, nebo jednu nebo víc skupin výš s váhovým povolením.

Bubeník Rolling Stones na dražbě v Janowě Podlaski

19. srpna 2010 v 9:59 |  Zajímavosti o arabských koních
   Charlie Watts se vrací do Polska už dvacet let, ovšem bubeník Rolling Stones však v Janowě Podlaski nikdy není za hlavní hvězdu. Pouze provází manželku Shirley, majitelku více než 250 koní, která jezdí na dražbu slavného hřebčína pravidelně nakupovat arabské plnokrevníky. "Jsme tu každý rok, je to zvláštní obsese určitého druhu lidí. Tihle koně jsou nejkrásnější na světě", řekla Shirley Wattsová agentuře Reuters. Mezi největší kupce však zdaleka nepatří, ti se rekrutují zejména z arabského poloostrova a USA. Světoznámá "Arabian Horse Days" byly i letos podmanivou podívanou, třebaže dosažené ceny byly tentokrát nižší. "Je méně kupců, možná se začíná projevovat krize," řekla mluvčí dražby.
K předvedení arabských klisen v Janowě Podlaski patří také uniformy ošetřovatelů. Příprava koně na dražbu trvá půl roku a stojí kolem 10 000 zlotých.

dle zahraničních materiálů Sarwen, foto:Magdaléna Šebková
Kassey

Janow Podlaski – krok do 21. Století

29. července 2010 v 14:23 |  Zajímavosti o arabských koních
Janow Podlaski - krok do 21. Století

Pomyslí-li se na polský chov arabů, tak každého ihned napadnou dva státní hřebčíny: Janow Podlaski a Michalow. Žádné jiné státní hřebčíny neměly takový vliv na dnešní arabskou scénu jako tyto dva.

Příchod a odchod ze státních hřebčínů

Původ polského chovu arabů jde do 18. a 19. Století, kdy chov byl ještě v rukách šlechty, když zde byli Sanguszko, Dzieduszycki, Branicki a Potocki. Nejstarší státní hřebčín, Janow Podlaski, byl založen v roce 1817. Ale velká
většina koní tehdy byli angličtí plnokrevníci a početné jiné rasy, přesto žádný arab. Po několika letech, během kterých byly vyzkoušeny různé rasy, se stal Janow známým svými polokrevníky, ale chov arabských koní existuje teprve od roku 1919. Po druhé světové válce byly zřízeny hřebčíny pro chov arabů, jako Albigowa, Klemensow a Nowy Dwor. Když byl pak založen v roce 1953 Michalow, přestěhovali jsme všechny koně z Klemensowa. Když v roce 1961
obnovili Janow, přestěhovali koně z Albigowy zpět do Janowa a Albigowa. V roce 1973 založili Kurozweki a statek Bialka byl v roce 1983 přestavěn na hřebčín chovných klisen. Cože znamenalo, že od té doby existovali jen Janow Podlaski, Michalow , Bialka a Kurozweki.
Posledně jmenovaný, Kurozweki, byli dřív soukromým majetkem, který byl během komunistické éry vyvlastněn. Po zvratu byl majetek znovu privatizován a vrácen původním majitelům - což také znamenalo, že musel být vyřešen hřebčín. Přes 100 koní převzal soukromý chovatel, Taurus Arabians, ale kolem 20 nejlepších klisen bylo přestěhováno do Bialky. Několik dalších klisen bylo přemístěno do Janowa Podlaského a Michalowa, aby zachovali jejich linii.

Státní hřebčíny jako firma

Okolnost, že jeden z polských státních hřebčínů byl privatizován, vzbudil v arabském světě rozruch, neboť byly obavy, že podobný osud může stihnout další hřebčíny, Janow a Michalow. Ale ,, tento strach není opodstatněný ujišťuje Dr. Marek Trela, ředitel hřebčína Janow, ,, neboť situace s Janowem a Michalowem je úplně jiná. Tady není žádný původní vlastník, který by mohl požadovat navrácení vyvlastněného majetku.''
Když už mluvíme o vlastnictví: Dnes jsou státní hřebčíny firmami, jejichž akcie 100%,
patří Agentuře pro zemědělský státní majetek ve Varšavě. Zástupci této organizace jsou částí komise, která každoročně hodnotí koně a rozhoduje o jejich další budoucnosti - nicméně ředitelé hřebčínů mají ve svém rozhodování volnost. Také chovatelská rozhodnutí jsou na nich. Pokud jde o hřebce, tady ředitelé Janowa, Michalowa a Bialky rozhodují společně, zda se hřebec prodá nebo ne. ,, Vlastně jsme manažeři podniku,'' vysvětluje Trela, ,, a musíme hřebčíny provozovat hospodárně - když vlastník, to je Agentura, s naší prací nebude spokojen, riskujeme, že nás vyhodí'', dodává pomrkajíc - je spíš nepravděpodobné, že by se to mohlo stát.
,,Firma'' Janow Podlaski sestává z 1700 ha půdy, ze kterých je 800 ha pastvin. V současné době obnáší stav chovných klisen na 60 kusů, ke kterým přijde ještě 37 čtyřletých klisen, jakož asi i 100 mladých koní a 60 koní, které stojí na závodišti ve Varšavě (3-a 4-leté). Přes 50% příjmů hřebčína pochází z prodeje koní, další zdroje jsou dojnice, prasata, polní plodiny
a obilí. Od hřebčínů se požaduje, aby měly různé podnikatelské činnosti, neboť tímto způsobem může jedno odvětví podpořit druhé, když ceny za jeden nebo druhý produkt jsou nízké. Pokud jde o seno, slámu a obiloviny, je hřebčín soběstačný. A zatímco na údržbu historických budov dostává subvence, plyne většina příjmů na mzdy 60 zaměstnanců. Proto už se dnes, kvůli nedostatku personálu, nejsou koně - zejména pokud jde o hřebce - ježděni.
,,Ale my jsme také chovná stáj, nikoliv jezdecký podnik'', zkouší Marek Trela omluvit tento stav.

Selekce- klíč k úspěchu

Chov koní z velké části spočívá na zkušenosti - něčem, co se nedá naučit na univerzitě. Veterinář Dr. Trela pracuje v Janowě už skoro 23 let, posledních 6 let jako ředitel hřebčína, nástupce Andreje Krysztalowicze, který tento post zastával asi 53 let. Od něj převzal šedesátihlavé stádo klisen, které vykazovalo relativně vysoký věkový průměr. Dnes už je jen málo klisen, kterým je mezi 15 - 20 lety- s jednou výjimkou: stará dobrá Algeria ve svých 30 letech ještě žije!
,, V posledních letech jsem kmen klisen omladil. Převzal jsem také klisny z Kurozwek, abych získal jejich linii, kterou můžeme požadovat za národní kulturní dědictví. Mám ale v úmyslu ponechat si tyto klisny jen tak dlouho, dokud je nebudu moct nahradit - doufejme lepším - potomstvem,'' vysvětluje Trela své plány. Nízký průměrný věk klisen může být jedním z důvodů, proč
je podíl březosti 90%. Jiným důvodem může být, že většina klisen je kryta přirozeně, jen ojediněle se používá čerstvé semeno. V současnosti v Polsku není možnost produkovat zmražené semeno, používá se ale zmražené semeno ze zahraničních hřebců.
V současnosti patří klisny do 14 různých linií, všechny se dají odvodit z následujících kmenových klisen: Anielka *1919, Hebda *1913, Hermitka *1913, Koalicja *1918 a Siglavy Bagdady *1908 - všechny pocházejí z Radautz a všechny patří linii klisny Milordka. Gazela II *1914, Mlecha *1914, Pomponia*1903 a její dcera Zulejma *1914 patří do linie klisen Gazella db, a Mlecha db a Sahara db, rovněž jako Elstera *1913 a Kalina *1909 linii Sweykowska. Později, v 60. letech, přišly k nim různé klisny z Kurozwek přinesli do hřebčína linie Ukrajinky, Rodanie a Adjuzy.

Závodní a přehlídkové linie

Během let se vytvořily některé linie klisen, které se prokázaly jako silnější v jedné nebo druhé oblasti. V této souvislosti se dnes může mluvit o ,,závodní linii'' Gazelly, o Orle (dnes reprezentované Orchiedí, Orawou a Osakou) a Wilmě (reprezentované Winou). Jiná výkonová linie je Arra (linie Mlechy). Ale nejznámější je nepochybně rodina Sabelliny uvnitř linie Mlechy. Sabellina sama vyhrála Derby a Oaks 1958, její dcera Santa vyhrála Derby a Criterium 1964, Santina dcera Sassanka vyhrála zase Derby, Oaks, Criterium a Przychowku v roce 1972. Saszetka - ted jsme va 4. Generaci - vyhrála Oaks a Derby, zatímco její dcera Samarcia vyšla jako vítězka ve čtyřech klasických dostizích. Dnes je to Savvannah (o. Monarch AH), která jako tříletá vyhrála mezinárodní dostihy Bialka a Sambora, stejně jako Oaks 2001.

Vítěze v přehlídkovém kruhu je možné nalézt nejčastěji v linii Szamrajowky, kde máme například slavnou Pilarku, dvojnásobnou šampionku Evropy, světa a vítězku světového poháru, jakož i její dceru Pipi, národní a ,, Masters Open'' vítězku 1989, a vnučku Pilar, juniorskou národní šampionku 1997. Jiná ,, přehlídková linie'' je Algonkinia (linie Scherify), kde probíhá jedna větev přes Alejku (nár. šampionka 1993), jiná větev přes její dceru Algerii - ve věku 30 let rovněž vynikající příklad dlouhověkosti - k Albigowu a Almerii, abychom jmenovali jen pár.

Linie klisen Mlechy, Szamrojowky, Gazelly a Woloszoky jsou dnes zastoupeny nejčastěji.

Mlecha                   
              21
Szamrajowka
              15
Gazella
12
Woloszka
12
Scherife
10
Sahara
7
Semrie
5
Milordka
3
Rodania
3
Cherifa
3
Szweykowska
2
Selma
2
Ukrainka
1
Adjuze
1
Celkový počet chovných
Klisen, čtyřletých a
starších
97

Pokud jde o výběr, řídí se ,, třístupňovým programem'':
1.      Výsledky přehlídek juniorského šampionátu (jarní přehlídka)
2.      Výkon v závodech, obvykle za dva roky
3.      Výkon v chovu - kvalita hříbat konec konců rozhoduje, at už kklisna v chovu zůstane nebo ne

Všechny výsledky, at z přehlídek nebo ze závodů, se berou v úvahu jen jako pomůcka, jak učinit správné plemenářské a výběrové rozhodnutí, nejsou ale absolutní.
Plemenářská rozhodnutí se zakládají vždycky také na osobní zkušenosti, a někdy se musí jít do kompromisů, aby se zachovali určité linie. Na druhé straně v liniích klisen, které jsou početně často zastoupeny, se kritéria výběru uplatní přísněji.
,, Ve všeobecnosti lze říct,'' říká
Dr. Trela, ,, že jsme udělali dobré zkušenosti tím, že jsme drželi odděleně typy Kuhaylan a Saklawi. V Janowě převládá typ Kuhaylan, a tak párujeme obvykle Kuhaylana s Kuhaylanem. V minulosti jsme dosáhli velmi dobrých výsledků s křížením potomků Aswana a Bandose. Kde se u koně nedá rozeznat žádný jasný typ, musí se poslechnout vlastní cit.''

Hřebci z Janowa

V roce 2001 se narodila hříbata Emigranta, Laheeba, Pilota, Ecaha, Eukalipta, Furiata a Wieka. Bohužel v červenci 2001 zemřel největší hřebec
Eukaliptus. Harbin *1993 je jediným Eukaliptovým synem, který se dosud používá v polském chovu. Grafik *1996 (m. Gaskonia), který je pronajat do Belgie, je pokládán za jeho nejlepšího syna a pravděpodobně se vrátí zpět do Polska, aby nahradil svého otce.

Dva zmínění hřebci jsou dobrým příkladem výše uvedeného křížení Aswan/Bandos: Ecaho a Emigrant.

Ecaho * 1990 pochází od Peptona (o. Bandos) a z Etrurie (o. Palas (o. Aswan)) a dosud (2001) má asi 60hříbat. Je to hřebec neobvyklého typu, dobře stavěný a vybavený dobrým pohybem.

Emigrant *1991, chovaný v Michalowu, pochází od Ararata (o. Palas (o. Aswan)) z Emigrantky (o. Eukaliptus (. Bandos)) a tudíž má v rodokmenu Palase dvakrát. Je to další hřebec s nádhernou hlavou, perfektním tělem, dobrou šíjí a elegantním pohybem.

Pilot *1987 (Fawor / Pipi), chovaný v Janowě, byl prodán na Gucci a později získán Shirley Wattsovou, byl pro sezonu 2000/2001 pronajat svým mateřským hřebčínem.

Furiat *1995 (Monogramm/Furora), hřebčín Michalow, byl prvním Minigrammovým synem, který se v Janowě využil.

A v neposlední řadě připadlo Janowu v roce 2001 také 13 hříbat od egyptsky vychovávaného hřebce Laheeba *1996 (Imperial Imdal/AK Latifa). Byl tady nasazen poté, co už měl rok předtím úspěšnou sezonu v MIchalowu.

V roce 2001 byli nasazeni hřebci Balon, Ecaho, El-Vis, Etogram, Wojslaw, Emigrand, Pilot a Eldon, ze kterých dva - El-Vis a Wojslaw - pochází ze závodních linií.
V Michalowu chovaný Wojslaw *1986 (tallin/Wilejka) je typický hřebec Kuhaylan, velký, energický a atletický. Je otcem slavného Druida, dostihového koně roku 1997. Doplnil linii Bairacta v Polsku přes Arax (-Nabeg-Tallin).

El-Vis *1994 (Visbaden/Etnografica) je ,,nováček'', který měl v hřebčíně svou první chovnou sezonu. Pochází z linie hřebců hoheilan Adjouze, která jinak není v hřebčíně zastoupena. Svou dobrou konstitucí dokázal ve více než 30 závodech během tří sezon.

Etogram *1981 (El Paso/Etruria) kombinuje výkonovou linii svého otce s ,,přehlídkovou linií'' evropské rezervy a světové šampionky Etrurie, do jejíchž šlápějí vstoupil jako mnohonásobný vítěz přehlídek (Blommerod, Bábolna, švédský a polský nár. šampionát).

Balon *1979 (Gwarny/Ballada) je posledním hříbětem Gwarny a další zástupce linie Bairactara.

Hvězdami zítřka jsou Piber *1996 (Pamir/Pilina) a Perlik *1990 (Pepton/Pestka), se kterými je jednáno jako s budoucími plemeníky. Eutin *1996
(m. Euzebia) je považován za nejlepšího syna Etograma, zatímco Album *1995 (m. Alejka) je pokládán za jedinečného syna Europejczyka v Polsku.

Výhled

Kvalita koní, jak je zřejmé při dražbách ale i z výkonnosti na přehlídkách a závodech, dokazuje ,že polský chovatelský program patří k nejlepším, jaké existují. Není to jen výsledek dobrého genetického základu, ale také výsledek mnohaletých zkušeností a obětavosti, nejen samotné jedné osoby, ale celé skupiny expertů. Všechno tohle dohromady tvoří potenciál, který převyšuje všechno ostatní. Dokud je zájem o arabské koně a dokud jsou tyto speciální zdroje lidí i koní, pokud je nepozchybnitelné, že polské státní hřebčíny se svým chovatelským programem budou mít budoucnost.
Dle zahraničních materiálů Sarwen

Žehnání koní v Čečovicích 17.7.2010

15. července 2010 v 9:16 |  Pozvánka
Srdečně zveme všechny milovníky koní i obdivovatele starých tradic do Čečovic ! Proč?Uskuteční se tu I. ročník Jízdy Sv. Mikuláše spojené se žehnáním koní dne 17.7.2010 od 10,00 hodin v Čečovicích u Holýšova s bohatým kulturním programem pro dospělé i děti. Podpořte svou účastí dobrou věc a pokochejte se krásou nazdobených koní, jezdců a na chvíli se přeneste o pár století zpět. Více info s přehledným programem na htpp://ostrov-nadeje.blog.cz

Kassey se šátky, foto: Sarwen
Kassey se šátkem na zadních

Oslava Ostrova Naděje - Koním Dík

16. června 2010 v 12:51 |  Pozvánka
   Srdečně Vás všechny příznivce i milovníky koní zveme na akci, která má připomenout co jsme jako koně pro Vás lidičkové vykonali. A tato akce má být jakýmsi poděkováním nám koním.
Oslavy proběhnou dne 19.6.2010 od 14,00 hodin v Oplotci na fotbalovém hřišti s bohatým kulturním programem (jen namátkou orientální tanečnice, křtiny hříběte se senátorkou JUDr. Jiřinou Rippelovou, tombola o hodnotné ceny, poděkování věrným sponzorům a předání plaket , atd.)
Do tomboly přispělo velmi mnoho firem, což je příjemným překvapením.Chcete-li vědět více stačí přejít na webovky Ostrova Naděje nebo JS Sedmihoří.
Těšíme se na Vás všechny, pomozte podpořit dobrou věc!

Hanka Emrová při nacvičování orientálního tance s Kassey, foto: archiv DAK
Kassey s hankou a křídly I.

Aspida s.r.o.

4. června 2010 v 15:43 |  Inzerce
Aspida s.r.o. - vydavatel publikací "Cestujeme po Moravě a Čechách".

Aspida s.r.o., Černovická 13, 617 00 Brno, tel./fax: 545
221 137, 545 234 639

aspida

Kam dál